Světlo a tma slov

Při duchovním hledání a učení často pracujeme se slovy – čteme knížky, příběhy, sdílíme své pocity a vhledy, učitelé učí. Slova v duchovním hledání a léčení ale hrají zvláštní dvojnou roli. Na jednu stranu nám umožňují přenášet myšlenky a vhledy mezi sebou navzájem a současně nám je ale zatemňují.

Důvody zatemnění jsou minimálně dva. První je, že každý máme svůj vlastní vnitřní významový slovník. S konkrétním slovem máme spojeny své vlastní vzpomínky a interpretace. Získali jsme je během našeho života. Tyto výkladové slovníky máme někdy podobné, ale někdy velmi různé. K nejhůře uchopitelným slovům ve spirituální oblasti patří láska, porozumění, soucit, meditace, bůh, ego. Za každým z těchto slov jednotliví lidé myslí něco jiného. Někdo myslí lásku mezi mužem a ženou, jiný lásku mezi dětmi a rodiči, další myslí agapé a jiný zas energetické chvění ve čtvrté čakře. Tomu všemu a ještě mnoha dalším věcem říkáme láska. Každý z nás preferuje nějaký význam. Velmi matoucím výrazem je „smrt ega“. Najdete ho skoro ve všech duchovních knížkách. Co to ale vlastně je?

Druhým důvodem je, že jeden a týž člověk vnímá konkrétní slovo různě podle toho, jak hluboko se ve svém vědomí ponoří. Postupně objevuje různé vrstvy významů. Uvedu příklad. Na meditacích jsme hledali jednotlivé vrstvy významů pro starozákonní text: „Oko za oko, zub za zub.“ Prvoplánový význam tohoto textu jsme vnímali zhruba takto: „Je potřeba zachovávat spravedlnost. Za každou křivdu by měla přijít odplata.“ Způsobil velké rozhořčení přítomných a ptali se mne, proč takový „tvrdý“ text přináším na meditace. Při hlubším ponoření jsme objevili význam zhruba takto: „Je dobré zachovávat rovnováhu.“ Pak přišlo:"Chceš-li někomu porozumět, musíš se pokusit dívat se na svět jeho okem a zakoušet svět jeho zubem." Další vrstva měla zhruba tento význam: „Řetězec násilí nemá konce. Po každém násilném aktu přijde odplata dalším násilím. Tento řetězec lze přerušit pouze tím, že odpustím a od odplaty ustoupím.“ Zdálo se, že již je to všechno. Pak nám najednou přišel ještě hlubší význam, který je zhruba takto: „Oko za okem, Zub za zubem – Boží Oko je za naším okem, Boží Zub je za naším zubem. Bůh je neustále s námi. Dívá se našima očima, zakouší s námi všechny naše zážitky, všechny radosti i utrpení.“ To jsou velmi rozdílné významy jedněch slov. Každý význam je platný na určité vrstvě vědomí. Některé platí pořád, některé se navzájem vylučují.

Všechny popisy, především v duchovní oblasti, vytvářejí jakousi mapu. Mapa nám v reálném životě přibližuje krajinu. Je výborná proto, abychom nezabloudili, abychom zkoumali, zda jsme dobře na zvolené cestě. Nikdy se z ní ale nedovíme, jak voní stromy a houby, jaký je pocit při západu slunce ani jaké je to dotknout se hlíny, jaký je pocit vyjít z lesa do otevřeného prostoru louky či namočit si nohy v ranní rose. To všechno a mnoho dalšího nám sebelepší mapa nemůže nikdy zprostředkovat. Musíme se vypravit do krajiny a toto vše zažít. S duchovními věcmi je to podobně. Jakákoliv slova nám pomáhají vytvořit si představu o konkrétních duchovních stavech a zkušenostech. Dokud ale tyto stavy a zkušenosti nezažijeme na vlastní kůži, tak jsme v situaci, kdy máme dobrou mapu, ale nejsme v krajině. U nejhlubších duchovních stavů je vhodným popisem ticho. Nejde je slovy vyjádřit, aniž by nedošlo k zásadnímu překroucení. Lze je pouze zažít.

Proto se všemi slovy, na této webové stránce, v bibli či jiné duchovní knížce, na facebooku či jinde, pracujte přes pátou dohodu. Naslouchejte, ale nevěřte jim. Je to jen lepší nebo horší mapa! Hledejte pravdu, která leží někde za těmi slovy. Hledejte různé vrstvy významů. Nespokojte se jen s prvoplánovým významem.

 

Tato stránka používá cookies. Vice info