O mně

Jan František Bím

Věřím, že lidský život může být krásný, inspirující a přitom zodpovědný. Čemu věřím, to také žiji.

Mám svůj sen

Životní poslání

Pěstovat Radost, Mír, Pravdu a Lásku vyrůstající ze Srdce

Osobní moto

 

Můj příběh

Vystudoval jsem teoretickou kybernetiku na Matematicko fyzikální fakultě Univerzoty Karlovy (MFF UK Praha). Po absolvování univerzity jsem pracoval v Institutu řízení, což byla organizace na vzdělávání vrcholových manažerů při úřadu federální vlády. Zde jsem se v počátku devásátých let spolupodílel na organizování prvních manažerských školení s uznávanými experty ze západních zemí. Díky tomu jsem získal sice necertifikované ale poměrně hluboké vzdělání v různých oblastech managementu.

Základy duchovního vzdělání jsem dostal od mé věřící maminky. V průběhu střední školy, jsem ale jakékoliv duchovní směřování ztratil. Moje duchovní hledání opět nastartovaly až přednášky logiky na matematicko fyzikální fakultě. Jedna z matematických vět teorie logiky se dá do běžné řeči přeložit tak, že to, co je poznatelné logikou (rozumem) je sice nekonečné, ale není to vše. Existuje něco mnohem většího, co rozumem poznat nelze. Začal jsem hledat, jak to mohu poznat. Život mi přivedl do ruky knihy o budhismu a především dílo pana Eduarda Tomáše. Brzy jsem se stal pravidelným posluchačem jeho veřejných přednášek. Souběžně jsem začal vlastní meditační praxi. Práce doma mi umožnila věnovat po dobu asi 5 let pravidelně denně minimálně hodinu meditacím a duchovním cvičením. Duchovní praxi se věnuji nepřetržitě od začátku 90 let.

V roce 1995 jsem potkal muže, který zásadním způsobem ovlivnil můj život. Je jím husitský farář Aleš Jaluška. Jezdil jsem pravidelně k němu na faru a on mne pomalu přivedl k tomu, že v křesťanství najdu vše, co jsem hledal na východě, a možná i něco navíc. Rozhovory s Alešem mne přivedly k tomu, že jsem se rozhodl nechat pokřít. Dostal jsem od něj mé křestní jméno František po Františku z Assisi. Ucítil jsem v sobě silné nutkání přihlásit se ke křestní přípravě ke katolickému faráři Arturu Matuszekovi v Mníšku pod Brdy, kam pravidelně chodila maminka na mši. Pokřtěn jsem byl v 33 letech v Praze na Náměstí Míru v kostele Svaté Ludmily, kam pana faráře přeložili těsně před mým křtem. 

Ředitel

V roce 1993 mne moje záliba v horolezectví a cestování zavedla do cestovní kanceláře Adventura, se kterou jsem začal spolupracovat jako průvodce. Postupně jsem sjezdil kolem 50 zemí celého světa a vedl turisty, cestovatele a horolezce na mnoho zajímavých míst. V roce 2000 se z koníčku stalo povolání a začal jsem v Adventuře pracovat na plný úvazek.

Od roku 2003 do konce roku 2008 jsem byl jednatelem a ředitelem Adventura s.r.o. Za mého působení v roli ředitele se Adventura transformovala v největší CK zaměřenou na aktivní dovolenou a exotické poznávání. Spolu s kolegy jsme rozšířili portfolio činností firmy i o incentivní služby českým firmám v zahraničí, incentivní a kongresové služby pro cizí firmy v ČR, kurzy týmové spolupráce a týmový koučing.

Více o Adventuře se můžete dozvědět na www.adventura.cz.  

PoutníkOd roku 2005 jsem chodil  každoročně v květnu dva týdny na pouť do Santiaga de Compostela v rámci 7 letého projektu Pojďme spolu do Santiaga. Především pouť v roce 2005 mne velmi zasáhla a prošel jsem si dost silnou psychospirituální krizí. Tato krize mne zasáhla velmi hluboko a byla velmi bolestivá. Nakonec ale byla velmi prospěšná a pomohla mi vyjasnit si, co v životě chci a co je pro mne důležité. Naši pouť jsme dokončili v květnu 2011 doputováním do Santiaga a pak až k Atlantickému oceánu na Finisteru - Konec světa po ujití asi 1700 km. V poutích do Santiaga pokračuji dále. V roce 2017 to již bylo třinácté jaro na cestě do Santiaga.

Jedním z důsledků této duchovní transformace je, že jsem se rozhodl opustit místo ve vedení poměrně velké firmy a od počátku roku 2009 vykročit do "propasti" života, kdy mohu spoléhat jen sám na sebe a na to, Co nás přesahuje. Učinil jsem tak s láskou a důvěrou. Doufám, že se mi oboje podaří vám předat.

Protože se dál rozvíjím a hledám cesty, jak prakticky naplňovat to, že věřím, že život může být krásný, inspirující a přitom zodpovědný, jsem na začátku července 2010 podstoupil rituál hledání osobní vize života. Jaké to bylo a co jsem našel, si můžete přečíst v článku Mé hledání vize.

V únoru 2015 jsem absolvoval svoji vlastní osobní pouť. Šel jsem sám z Greccia do Assisi dál na horu La Verna (fotky). Byla to pouť za svatým Františkem. V Grecciu si nechal sv. František poprvé předvést živý betlém - oslíka, volka, dítě na slámě, pastevce s ovečkami. Na La Verně byl svatý František stigmatizován - na rukou, nohou a hrudníku se mu objevily krvácející rány Kristovy. Byla to taková moje pouť z Betléma přes Assisi na Golgotu.

První půlka pouti byla za historickým svatým Františkem a za jeho odkazem v mém křestní jménu. Šel jsem po turistických poutních trasách od jednoho místa spojeného s Františkem k dalšímu. Assisi v půli pouti bylo zlomem. Nejvíce času jsem strávil v kostelíku sv. Damiána, který František vlastníma rukama opravil. Velmi mne oslovil kříž, ze kterého před 800 lety promluvil Ježíš k Františkovi. Byl jsem u tohoto kříže několik hodin a postupně objevoval různé otázky pohledem na kříž. Odpovědi přicházely náhodným otevřením Nového zákona na nějakém textu z evangelií.

Druhá část pouti byla o Františkovi dnes v 21. století. Šel jsem po malých a středních silnicích, škarpami mimo poutní turistické trasy. Byl jsem cizinec v cizí zemi. Neuměl jsem italsky a místní jen italsky. Vrcholným zážitkem nebyla svatyně Stigmatizací sv. Františka, ale vrchol hory La Verna s nádhernými stromy, čerstvým sněhem a absolutním tichem. Pouť vyvrcholila v okamžiku, kdy jsem si uvědomil, že je na hodinu přesně 27 let od mé svatby.

V roce 2016 jsem byl dvakrát na týdenní pobyt ve tmě. Výsledkem prvního bylo, že jsem začal psát knihu Cesta (ne)obyčejného člověka, na které spolupracuji s Ingrid Němečkovou.

 

Kdo mne učil

Knihy ze kterých nejvíce čerpám

Kde jsem vedl výpravy

Další aktivity

 

Můj profil na facebooku.

Tato stránka používá cookies. Vice info