O svobodě

Jan WerichJan Werich

"Někdy si myslím, že jsme udělali velikou chybu, když jsme o svobodě nechali mluvit jen básníky a táborové řečníky. Básníci nedefinují věci moc přesně a už vůbec ne táboroví řečníci.

O svobodě jsme měli nechat mluvit učitele.

Děti se měli učit o svobodě. Ve škole. Docela vědecky - tak, jak se učí počítat. A měl to být povinný předmět. Náramně povinný - každý den. A měli jsme je učit, že svoboda není jen to básnické volání po křídlech. Měli jsme je učit jaký je rozdíl mezi skutečnou svobodou a anarchií, jak svobodu je vždycky nutné spojit s kázní.

Jak si každý může dělat, co chce, jen pokud při tom nešlape sousedovi na kuří oko. Jenže, s lidma je těžko, dokážou si věci vážit věci, jen když je na chvilku ztratily. To platí o svobodě jako o všem ostatním. Dokud vám někdo za zády nediktuje s revolverem mezi lopatkama co máte říkat, psát a učit, nevíte opravdu jaká je to veliká věc - Když smíte říkat, psát a učit, čemu věříte."

Nikdo si nikdy nesmí myslet, že je něco víc než druhý. Možná že toho má víc v makovici, možná že nosí lepší košili, možná že má větší ruce, tohle všechno ho jen zavazuje, aby toho udělal tím víc. Tím víc, pro ty co mají horší košili a menší bicepsy. Jenomže tomuhle můžou věřit a rozumět jenom ti lidi, kteří mají rádi lidi. Mít rád lidi a milovat lidi, to je to celé tajemství a jediný recept na štěstí.

A to platí pro všechny.

 

Tady je to na videu přímo z úst Jana Wericha v širším kontextu.

Přišlo ke mně samo facebookem. Díky.

Tato stránka používá cookies. Vice info