Psychospirituální krize

Vysvětlující text o psychospirituální krizi upravený z www.diabasis.cz 

Psychospirituální krize je náročné období v životě člověka, kdy jeho psychika a často i tělo prochází dramatickou proměnou a nějakým způsobem do života vstupuje Duch. Člověk prožívá různé neobvyklé zážitky, často transpersonálního (přesahujících běžné hranice vnímání sebe sama) nebo duchovního charakteru. Tento proces je transformační a ozdravný. Dobře integrovaná psychospirituální krize může člověka posunout na vyšší stupeň sebeuvědomění. Projevy jsou velmi rozmanité a často vypadají jako psychické onemocnění, nejčastěji jako psychóza nebo schizofrenie. Obvykle jsou doprovázeny projevy energetického charakteru, při kterých člověk cítí velkou energii, nejčastěji v oblasti páteře. Někdy mají lidé při této krizi zážitky předvídání budoucnosti nebo spojení se s archetypálními postavami jako Ježíš, Buddha, rytíř, apod. V jiných případech zažívá člověk stavy podobné fyzickému onemocnění jako je infarkt. Psychospirituální krize se může projevit jedním silným atakem, ale může trvat i delší dobu. Vím o paní, u které intenzivní projevy trvaly déle než rok. Jiné dvě moje známé si prošly psychospirituální krizí delší než dva roky bez jakékoliv podpory druhých lidí.

Psychospirituální krize může být součástí některé krize vývojové. Často je spouštěčem nebo vyvrcholením kukly v pozdním dospívání (viz kniha Vývoj člověka a přechodové rituály - přechody konfirmace a iniciace duše).

Naše psychiatrická praxe nemá psychospirituální krizi jako diagnózu. To znamená, že psychiatr musí tuto krizi léčit jako nějakou psychickou poruchu nebo nemoc. Tato léčba je ale pro celý proces často kontraproduktivní. Proto doporučuji, pokud se u vás nebo někoho ve vašem okolí vyskytnou neobvyklé psychické stavy, zvláště jsou-li provázeny energetickými stavy nebo mají spirituální rozměr, obraťte se nejdříve na odborníky:

 Teprve po konzultaci s nimi případně kontaktujte běžnou psychiatrickou pomoc.

Některé formy psychospirituální krize

  • Probuzení Kundaliní – (někdy nazývané Hadí síla nebo energie Šakti). Pojem pochází z indických duchovních tradic, kdy pojem Kundaliní označuje základní energii vesmíru. Tato energie je také přítomna v každém z nás. Její probuzení se projevuje různými energetickými projevy jako je spontánní třes, zážitky výrazného tepla nebo chladu, pocity proudění energie v těle zvláště v oblasti páteře, ... Při pozorování z venku lze často zaměnit za příznaky epilepsie.
  • Šamanská cesta – dramatické epizody mimořádných stavů vědomí, které bývá často spojeno se zážitky nebo vjemy smrti či silného utrpení. Smrt bývá následována prožitky znovuzrození. Často dochází k setkání s průvodci ve zvířecí podobě. Někdy dochází k prožitkům „sestupu do podsvětí" či „výstupu do vyšších dimenzí světa". V některých kulturách bývá tato forma pojmenována „šamanskou nemocí" a je součástí iniciace nového šamana.
  • Psychické otevření – otevření mimosmyslovému vnímání jako je předvídání budoucnosti, věštění telepatické zážitky, zažívání synchronicit.
  • Zážitky z minulých životů – zážitky nebo vzpomínky, které nemají oporu v současné realitě, přesto vysvětlují některé současné vztahové či situační rámce.
  • Posedlost – zkušenost, při níž člověk prožívá svoji mimiku, gesta, hlas jakoby patřily někomu jinému. Často jde o někoho negativního či „zlého". Běžné jsou pocity oběti nebo vnější kontroly. Člověk sám sebe někdy vnímá jako médium jiných sil a bytostí. V některých kulturách jsou lidé se schopností být médium používáni jako Orákula, kterých se ostatní ptají, když se potřebují rozhodnout. Příklad je ve filmu Kundun o životě Dalajlamy a jeho odchodu z Tibetu.
  • Channeling – forma intuice, během které jsou informace přijímány do mysli přímo, aniž by byly použity motorické senzory. Většinou má channeling formu hlasů nebo obrazů.
  • Zážitek Jednoty – vnímání a prožívání Jednoty s něčím, co nás přesahuje.
  • Zážitky blízké smrti – prožitky klinické smrti a návratu zpět do normálního života. Dobře jsou popsány v díle Raymonda Moodyho.
  • Mnoho dalších forem.

 

Nejčastější spouštěče psychospirituální krize

Psychospirituální krize přichází obvykle intenzivním nástupem. Často mívá nějaký spouštěč, občas se stane bez zřejmého spouštěče. Nejčastější spouštěče jsou tyto:

  • zážitky ohrožení života,
  • extrémní fyzická zátěž (např. dlouhý běh bez tréninku, několikadenní pěší výlet, taneční maraton, ...),
  • delší deprivace jako je několikadenní půst, pobyt ve tmě, dlouhé nespaní,
  • silné emoční prožitky (např. ztráta blízké osoby, rozchod, zamilování, krádež cenného osobního předmětu, ztráta zaměstnání, ...),
  • intenzivní meditační praxe,
  • setkání s duchovním učitelem,
  • užití drog a halucinogenů,
  • holotropní dýchání nebo jiná silná terapeutická metoda,
  • silné narušení zaběhlé struktury dne, například při cestování,
  • mnoho dalšího.

 

Rozlišení psychospirituální krize a psychózy

  • Člověk v psychospirituální krizi na zážitky, ať jsou sebedramatičtější, nahlíží jako na psychologický proces (naproti tomu osoba trpící psychózou vnímá své prožitky jako platnou realitu).
  • Člověk v akutní psychospirituální krizi je schopen navázat spolupráci a terapeutický vztah s pomáhajícím odborníkem (naproti tomu, člověk v akutní fázi psychózy má s navázáním spolupráce potíže a léčba často musí na začátku probíhat proti jeho vůli).

 

Osobní zkušenosti

S psychospirituální krizí jsem se setkal několikrát. Sám jsem si touto krizí prošel a také jsem doprovázel pár lidí při jejich průchodu psychospirituální krizí. Vždy vypadala jinak.


Já jsem si psychospirituální krizí prošel během své první svatojakubské pouti do Santiaga de Compostela v roce 2005. Na tuto cestu jsem odjížděl se záměrem získat duchovní zážitek. Šli jsme dohromady asi 11 dní velmi romantickou krajinou střední Francie v Centrálním masivu. Asi čtvrtý den se mi začaly dít silné věci. První bylo pozorování svého vlastního stínu, který byl přede mnou na cestě. Šel jsem s pozorností plně upřenou do svého stínu asi půl hodiny. Přišel velmi hluboký stav vnitřní pozornosti jako v hlubokých meditacích. Další den jsme přecházeli nejvyšší bod plání Aubrac. Nádherná náhorní planina se zvláštní krajinou s pastvinami a obrovskými žulovými balvany. Najednou jsem začal prožívat příběhy z Bible – některé věci o Janu Křtitelovi a o Ježíši. Současně jsem si ale uvědomoval reálný prostor kolem sebe. Zvenku to vypadalo jako schizofrenie. Další noc jsem nespal a bloumal jsem po vesničce. Naštěstí mne vždy něco zastavilo u posledních pouličních světel a nevydal jsem se do tmy. Následující dva dny jsem měl obrovskou stoupavou energii v páteři, měl jsem teplotu a měl jsem pocit, že fyzicky odletím. V noci jsem měl divoké sny. Po třetí noci jsem si uvědomil, že jsem se zbláznil. Řekl jsem to našemu průvodci Michalovi, který má jungiánský psychoterapeutický výcvik. Odkázal mne na Michala Vančuru s tím, že se jedná buď o schizofrenii nebo psychospirituální krizi. Po dlouhém povídání s panem Vančurou se ukázalo, že to byla psychospirituální krize. Byl to bolavý, ale velmi cenný zážitek. To, co jsem si myslel o duchovním světě, se zhroutilo jako domeček z karet. Bylo potřeba to postavit znovu s mnohem větší pokorou a smyslem pro tajemství.


Jiným příkladem byla psychospirituální krize u jedné mladé ženy, kterou jsem doprovázel. U ní se projevovaly stavy, kdy se část jejího těla chvěla, klepala či šla do křeče. Vypadalo to jako záchvat epilepsie. Tyto stavy s jedinou výjimkou přicházely vždy, když byla sama. Stavy přicházely zhruba po dobu jednoho roku. Odborné vyšetření vyloučilo epilepsii a pan Vančura opět diagnostikoval psychospirituální krizi, tentokrát spojenou s jinými energetickými jevy.


Třetím dotekem psychospirituální krize bylo, když se na doprovázené pouti u jednoho mého klienta z ničeho nic projevily příznaky srdečního infarktu a pocit doteku smrti. Chvíli stál neschopen pohybu ani myšlenky. Pak se mu podařilo rychle poodejít asi 100 m a vše přestalo. Od tohoto dne se osobní příběh muže značně změnil. Skončily jeho dlouhotrvající potíže i stavy materiálního nedostatku. V krátké době přišla nabídka pěkného pracovního místa a možnost splatit letité dluhy.

 

Příběh prožívání silné psychospirituální krize je popsán v tomto článku na blogu Dagmar Baránkové. Pokračování zde.