Osm veršů výcviku mysli
Geše Langri Thangpa
První překlad
S přáním dosáhnout nejvyššího cíle,
cennějšího než klenot splněných přání,
kéž pro dobro všech cítících bytostí
chovám neustále každou z nich s láskou ve svém srdci.
Kdykoliv jsem ve společnosti druhých,
kéž se považuji za nejnižšího mezi všemi
a z hloubi svého srdce
pokládám ostatní za přednější.
Při všech svých činech budu zkoumat vlastní mysl,
a jakmile se objeví rušivé myšlenky či emoce,
které jsou hrozbou pro mne i druhé,
kéž se jim pevně postavím a odvrátím je.
Když vidím bytosti s nepříjemnou povahou,
sužované silnou zlobou a utrpením,
kéž si jich cením jako vzácného klenotu,
který je těžko k nalezení!
Když mne druzí ze žárlivosti
urážejí, pomlouvají a pohrdají mnou,
kéž na sebe vezmu všechnu porážku
a jim věnuji vítězství.
Když mne těžce zraní a ublíží mi člověk,
kterému jsem pomohl
či do kterého vkládám velké naděje,
kéž ho vnímám jako svého vzácného učitele.
Zkrátka, kéž přímo i nepřímo
věnuji užitek a radost všem svým matkám
a v tichosti na sebe beru
všechno jejich trápení a bolest.
Kéž tuto praxi neposkvrním
znečištěním osmi světskými zájmy.
Kéž rozpoznám, že všechny věci jsou iluzí,
a zbaven ulpívání se vysvobodím ze zajetí.
Osm světských zájmů (8 verš):
- být nadšený, když mne někdo chválí
- být smutný (depresivní), když mne někdo ponižuje nebo uráží
- být šťastný, když zažiji úspěch
- být nešťastný (depresivní), když zažiji neúspěch
- být radostný, když získám bohatství
- být deprimovaný, když se stanu chudým
- být potěšený, když zažiji slávu
- být smutný, když mi chybí uznán
Druhý překlad
Překlad z knihy Transformace mysli, Pragma 2000
S rozhodnutím dosáhnout nejvyššího cíle
Pro prospěch všech cítících bytostí
Což předčí dokonce i kouzelný prsten
Ať jsou pro mne drahé po všechny časy.
Kdykoliv jsem s někým v kontaktu
Ať sám sebe vidím jako nejmenšího mezi všemi
A z nejhlubší hlubiny svého srdce,
Ať uctivě považuji ostatní za nadřazené.
Ve všech svých skutcích ať zkoumám ve své mysli
A jakmile vzniknou mentální a emoční bolesti -
A ohrozí mě i ostatní -
Ať se jim plně postavím a odvrátím je.
Když vidím bytosti nepříjemného charakteru
Trápené silnou negativitou a utrpením
Ať je považuji za drahé - protože je těžké je nalézt -
Jako kdybych objevil drahocenný poklad!
Když ostatní ze žárlivosti
Se mnou špatně nakládají a zneužívají mne,
Urážejí mne a opovrhují mnou,
Ať na sebe vezmu porážku,
A druhým nabídnu vítězství.
Když někdo, komu jsem pomohl
Nebo v koho jsem vkládal velké naděje
Mě týrá vysoce bolestným způsobem,
Ať jej stále považuji za svého vzácného učitele.
Stručně, ať jsem schopen nabídnout prospěch a radost
Všem svým matkám, přímo i nepřímo,
A ať na sebe tiše převezmu
Veškeré bolesti a utrpení svých matek.
Ať toto vše zůstane neposkvrněno
skvrnami osmi světských zájmů
A nechť jsem, když poznávám všechny věci jako iluze,
Postrádaje připoutanost, osvobozen od pout.
Třetí překlad
Z knihy tibetské mnišky původem z Anglie Džecünma Tändzin Palmo V proudu života - Jak zažívat štěstí a naplnění; Pragma 2019
Ať mi vždy záleží na všech bytostech
a mám odhodlání uskutečnit pro ně
to nejvyšší dobro, jež je vzácnější
než nějaký vysněný poklad.
Nechť se ve společnosti druhých
považuji za níže postaveného
a v hloubi svého srdce
ctím druhé jako nejvyšší.
Ať při všech svých činnech vidím svou mysl,
a jakmile vyvstanou rušivé emoce,
ať je hned rázně zastavím,
dříve než mne i druhé zraní.
Když uvidím zlomyslné lidi,
přemožené zlými skutky a bolestí,
ať si jich cením tak,
jako bych našel vzácný poklad.
Když mi někdo ze závisti škodí,
haní mě a napadá,
nechť přijmu svou prohru
a nabídnu mu vítězství.
Dokonce i když někdo, komu jsem pomohl
a do něhož jsem vkládal své naděje,
mi škodí a zraňuje mě,
ať v něm vidím skvělého duchovního přítele.
Ať přímo či nepřímo pomohu
a dám radost svým matkám
a ať všechnu jejich újmu a bolest
vezmu tajně na sebe.
Ať žádný z těchto veršů není poskvrněn
myšlenkami vzešlými z osmi světských obav.
Kéž vidím všechny věci jako iluzi
a kéž se bez připoutanosti osvobodím ze zajetí.
Verše sepsal geše Langri Tangpa v Tibetu na přelomu jedenáctého a dvanáctého století pod horou Kailas v Tibetu. Verše jsou součástí tibetské buddhistické nauky Lodžong neboli transformace mysli. Nauka vychází z toho, že všechny bytosti jsou součástí jednoho vědomí. Praktikující se snaží dosáhnout osvícení a překročení / rozpuštění ega nejen pro sebe, ale pro všechny bytosti tak, aby i ony dosáhly plného osvobození a osvícení. Ideálem je dosáhnout stavu Bódhisattvy. Jádrem je hledání bódhičitty - upřednostňování ostatních s vhledem, že podpora druhých osvobozuje i mne od omylu ega a osobní oddělenosti od všeho ostatního.