Irokézská konfederace

HAUDENOSAUNEE (Irokézská konfederace) A VELKÝ ZÁKON MÍRU

„Tak jako dnes mladý den, kdy slunce vychází a osvětluje zemi, vyvolává teplo po celé zemi pro všechny lidi, tak budeme lidem všech národů pomáhat. A stejně jako na zemi roste mnoho věcí, které posilují lidi, přijde nový Velký zákon, aby osvítil mysl všech lidí, starších i mladších a dokonce i dětí a na tom budete pracovat. Všichni se stanou navzájem příbuznými, takže z nich bude jedna velká rodina, složená ze všech kmenů; a všichni lidé budou k sobě laskaví; a to je to, co je spojí: Dobré poselství a Síla a Mír."

DEGANAVIDA (Concerning the League)

Haudenosaunee neboli „Lidé dlouhého domu", běžně označovaní jako Irokézové nebo Šest národů, jsou členy konfederace domorodých národů, známé jako Konfederace Haudenosaunee. Šlo původně o konfederaci pěti národů – Seneků, Cayugů, Oneidů, Onondagů a Mohawků – , obývajících severní část státu New York v oblasti jižních Velkých jezer (v oblasti řeky sv. Vavřince, řeky Potomac a v části povodí řeky Tennesse), k níž se v roce 1722 připojil národ Tuscarorů. --- Podle irokézských tradic se kdysi všechny kmeny této oblasti nácházely ve vzájemných konfliktech. Předpokládá se, že Konfederaci Haudenosaunee založil mezi lety 1450 až 1660 legendární prorok Deganawida, Velký mírotvůrce (usmiřovatel), ve spolupráci s Hiawathou, náčelníkem Onondagů a Mohawků a ženou Jigonhsasee, známou jako Matka národů. Jiné výzkumy však naznačují, že k založení této mocné indiánské konfederace došlo už v roce 1142 a někteří badatelé předpokládají, že existovala v této oblasti více než 4 tisíce let.

Deganawida přinesl válčícím národům zprávu, známou jako Velký zákon míru (Gayanashagowa), kterou předal Hiawathovi a společnými silami pak vytvořili konfederaci. Velký zákon míru všech pět kmenů sjednotil a je považován za občanský, společenský a etický kodex, za politickou ústavu a životní filosofii, která určuje cestu Irokézů, sdružených v této konfederaci. Irokézové používají k popisu svého politického spojenectví, které se vztahuje i na jejich společenský a kulturní život, metaforu dlouhé domu, specifického typu příbytku, v němž v době vzniku konfederace žili.

Deganawidovo učení o míru je chápáno především jako odkaz na stav mysli, který je nezbytný pro dobrý život a dobrou vládu. Mírotvůrce naučil Irokéze systému samosprávy, který byl svou povahou demokratický. Šlo o první demokracii praktikovanou v Novém světě, o demokracii rozvíjenou na duchovním základě, o způsob participativního vládnutí, který je mezi irokézskými národy dodnes živý. Benjamin Franklin a další si z této části ústní tradice a praxe Haudenosaunee volně vypůjčovali při formulování zásad demokratické vlády, na nichž byly založeny Spojené státy.

Mírotvůrce zdůraznil především důležitost rozmanitosti v lidské společnosti pro zajištění udržitelnosti a obnovy a vyzval k založení všeobecné tradice díkůvzdání (Ohen:ton Karihwatehkwen / Slova především ostatním). Dodnes každá společenská, kulturní a politická událost, která se mezi Irokézy koná, začíná a končí touto děkovnou řečí, která je jejich ústřední modlitbou a vzýváním a odráží vztah vděčnosti těchto domorodých lidí za život a svět kolem nich; učí je vzájemné úctě, ochraně přírody, lásce, štědrosti a odpovědnosti. Když člověk děkuje přírodnímu světu, děkuje každé jeho síle, udržující život a cítí se s ní být duchovně spojen.

Vděčnost je pro Irokéze základem jejich spirituality a klíčem k míru; jejich Díkůvzdání je velkým darem současnému lidstvu. Věří, že mají zodpovědnost nejen za vlastní život, ale také za život budoucích generací, které je potřeba ochránit; že mají povinnost připravovat sedmou generaci.

Mírotvůrce je někdy nazýván jednoduše „poslem", tedy někým, koho poslal Stvořitel. Klanové matky Haudenosaunee jsou spolu se zasedajícími náčelníky – jako je dnes Oren Lyons, člen Rady náčelníků Irokézské konfederace za kmeny Onondagů a Seneců – považovány za "běžce", za lidi odpovědné za udržování pravidel, která jim předal Mírotvůrce a která se obnovují v čase. Konfederaci řídila Velká rada, shromáždění padesáti dědičně volených náčelníků neboli sachémů stejného postavení, z nichž každý zastupoval jeden klan určitého národa (kmene). Šlo o propracovaný politický systém, který zahrnoval dvoukomorový zákonodárný sbor: náčelníci kmenů Seneků a Mohawků zasedali v jedné sněmovně, zatímco náčelnící kmenů Oneidů a Cayugů za sedali ve druhé sněmovně; Onondagové přerušovali vazby a měli právo vetovat rozhodnutí ostatních kmenů.

Volení náčelníci vyřizovali všechny záležitosti konfederace a scházeli se, kdykoliv to bylo nutné; rozhodovali o míru nebo o válce s jinými kmeny, projednávali mezikmenové záležitosti a přijímali cizí posly či vyslance. Náčelníci konfederace jsou výhradně federálními představiteli a nemají legální moc v žádné události, týkající se přímo klanu nebo kmene. Hlavní místo setkávání Haudenosaunee bylo a dodnes je na území Onondagů, strážců ohně, sídlících přímo uprostřed pětice kmenů konfederace, jejíž velké porady obvykle svolávají. Onondagové byli dříve také správci kmenového archivu v tradiční podobě wampumových opasků.

Konfederace Huadenosaunee vytvořila ze šesti irokézských kmenů vysoce rovnostářskou matrilineární společnost a sjednotila je v mocný národ. Dnes jsou Haudenosaunee v severní Americe nejdéle fungující konfederací, která byla Spojenými státy uznána jako právní politický subjekt. Jde o jednu z prvních a nejdéle trvajících participativních demokracií na světě, k níž se dodnes hlásí mnoho příslušníků zmíněných šesti irokézských kmenů.

Jiří Zemánek na FB

(Přepsáno na můj web, aby se neztratilo na FB)