Devatero rozjímání o smrti

1. rozjímání - Smrt je jistá.
Každý, kdo se narodí, musí také zemřít. Ani já nejsem výjimkou. Nikdo z nás smrti neunikne. Co nyní dělám, abych žil/a život naplno a mohl/a zemřít, aniž bych něčeho litoval/a?

2. rozjímání - Délka mého života se neustále zkracuje.
S každým nádechem jsem blíže smrti. S každým dnem se mi život krátí. Blížím se ke smrti. Co dnes dělám, abych přispěl/a k tomu, že můj odchod bude klidný? Řekl/a jsem dnes své rodině a přátelům, jak moc je mám rád/a a jak moc si jich vážím?

3. rozjímání - Smrt přijde, ať už na ni budu připravený/á, nebo ne.
Každý zemře, bez ohledu na to, jak se má v životě dobře nebo jak je bohatý. Mluvím s lidmi tak, jak bych s nimi mluvil/a, kdyby to bylo naposledy, co je vidím?

4. rozjímání - Čas mé smrti je nejistý.
Kolik lidí dnes zemřelo, aniž by to očekávali? Možná že zemřu už dnes večer – jistota zkrátka neexistuje. Mohu zemřít ve spánku. Jak mohu prožít dnešek tak, jako byto byl můj poslední den? Až budu umírat, budu něčeho litovat?

5. rozjímání - Smrt má mnoho příčin.
Existuje nespočet způsobů smrti. Může se stát, že dnes zemřu při nehodě. Vážné onemocnění je další z možností. Jak mohu svou mysl a srdce připravit tak, abych ničeho nelitoval/a?

6. rozjímání - Mé fyzické tělo je křehké a zranitelné.
Nemám jistotu, že po výdechu bude následovat další nádech. Můj život na dalším nádechu závisí. Nemám jistotu, že dnes nedostanu infarkt nebo mrtvici. Připomíná mi bolest, že tělo brzy vypoví službu úplně? Využívám své tělo k tomu, abych projevoval/a lásku své rodině a ostatním?

7. rozjímání - V okamžiku smrti mi můj majetek a bohatství nic nepřinášejí.
Žádné hmotné statky, pro které jsem v životě tolik dřel/a, nemají ve chvíli smrti žádný význam. Peníze jsou v okamžiku smrti zcela zbytečné. Když se rozhlédnu po svém bytě či domě, kolik z věcí, které vidím, nakonec skončí v popelnici nebo bazaru? Možná mám ke svému hmotnému majetku určité pouto, proto je lepší před smrtí všechno rozdat, abych svou mysl osvobodil/a. Jak se dnes mohu zbavit své připoutanosti k hmotnému majetku?

8. rozjímání - Mí blízcí mě nemohou před smrtí uchránit.
Její příchod nelze oddálit. Bez ohledu na to, jak moc mě rodina miluje, ve chvíli smrti pro mě nikdo z mých příbuzných nemůže nic udělat. Jak se na smrt můžu připravit, když vím, že pro mě v okamžiku smrti nemohou nic udělat ani ti, kteří jsou mi nejdražší?

9. rozjímání - Mé tělo mi v okamžiku smrti nemůže pomoci.
Musím si dovolit všechno pustit. Za život jsem vynaložil/a tolik úsilí, abych se o tělo staral/a, ať už skvělým jídlem, krémy a mastmi, měkkým a ochranným oblečením nebo parfémy a kolínskými. Kolik času jsem věnoval/a přípravě mysli na smrt? Celý život jsem se snažil/a, aby moje tělo vypadalo mladší, atraktivnější a udrželo si mladistvou vitalitu. Nakonec ale seschne a zemře. Bude moje tělo po smrti proměněno v popel, nebo jej sežerou červi? Až zemřu, dokážu se odpoutat od tohoto fyzického těla, o které jsem se tolik let staral/a? Není lepší toto úsilí věnovat ve prospěch své rodiny a blízkých?

Toto devatero rozjímání o smrti mě připravuje na setkání se smrtí bez výčitek. Smrt je jistá, její načasování nejisté. Právě teď přebírám odpovědnost za svůj stav mysli a srdce. Smrt není nikdy snadná. Až nastane, pustím se a vzdám, nebudu lpět na svém těle, na majetku a zejména na svých myšlenkách. Dnešním dnem obnovuji svůj závazek připravit svou mysl na smrt tím, že posílím svou schopnost pustit se, podvolit se.