Proč chůze v přírodě

 

  • Spolupoutnice na pouti do SantiagaChůze v přírodě uvolňuje tělo, nutí poutníka mít rovná záda a dostatečně dýchat, díky tomu dochází k dobrému prokrvení mozku a snadnějšímu přemýšlení.
  • Delší chůze pomáhá „vyčistit hlavu“ a přerušit denní rutinu myšlenek a starostí.
  • Aktivní chůze především v lesním prostředí výrazně zvyšuje hladinu mentální energie.
  • Tím, že se člověk pomalu pohybuje, automaticky dosahuje stavu neulpívání na pěkném ani ošklivém, protože se okolí neustále pomalu proměňuje. Současně může chodec hluboce vnímat krásu a harmonii přírody.
  • V přírodě je přirozené, že putující občas jdou a mlčí. V těchto chvílích se obvykle odehrává to nejdůležitější na pouti.
  • Okolní příroda "hraje s námi". Při práci můžeme využít toho, jestli fouká či nefouká vítr, létají či nelétají ptáci, použít stromy jako předmět "projekce" emocí a vztahů.
  • Objevováním neplánové cesty rozvíjíme intuici a schopnost "být teď a tady".