Kdo mne učil

Mým zásadním Učitelem je mé Duchovní srdce, které mne vede životem a postupně připravuje na jednotlivá období v životě.

Měl jsem velké štěstí, že jsem ve svém životě potkal mnoho skvělých lidí. Učil jsem se od mnoha z nich. Největšími vnějšími učiteli jsou moji klienti, kteří mne neustále nutí učit se nové věci a ty staré poznávat do hloubky. Učím se od každého účastníka kruhů, ve kterých sedám a od každého, s kým medituji.

Nejvýznamější učitelé pro mne byli a jsou

můj otec Jaroslav Bím - dvojnásobný olympijský reprezentat v gymnastice, který mne vedl ke mnoha sportům, ale hlavně mi dal svobodu určit si svůj život po svém a tím mne naučil dávat svobodu druhým.
moje maminka Alena Bímová - v dětství prodělala dětskou obrnu a má ochrnutou pravou ruku, přesto dokázala vychovat tři syny, po padesátce úplně změnit svůj život a na důchod se stát cestovatelkou a průvodkyní. Přes své nemoci a tělesný handicap vystoupila na Kilimanjaro, Popocateptl, Kalapatar, navštívila více než osmdesát zemí. Psala články o cestování a o poutních místech. Až do své nenadálé smrti stále jezdila po světě. To vše dokázala svojí silnou vůllí a pevnou vírou v Boha.
moje žena Laďka Bimboška Bímová - (www.kurzylezeni.cz) - žena s neuvěřitelnou energií, která vychovala již několik generací mladých horolezců a přes těžký úraz hlavy při lezení dále leze, je instruktorkou horelezectví a vodí lidi do vysokých hor. S mladými pracuje také jako středoškolská profesorka matematiky a fyziky. Pro své studenty vymýšlí různé i mimoškolní aktivity. Spolu jsme vychovali naše dvě dospělé děti. Jezdíme spolu do hor a do dalekých zemí. Občas děláme náročnější akce v přírodě pro její studenty.
Elzéard Bouffier - hrdina knížky Muž, který sázel stromy. Od něj jsem se naučil zásadní umění každý den zasadit semínko. Někdy i fyzických stromů.
Eduard Tomáš - jeden z největších mystiků, jaké kdy tato země měla. Mnoho jsem se naučil na jeho přednáškách a cvičeních, vděčím mu za otevření vhledu do duchovních věcí a přivedení k meditacím a budhismu.
Míla Tomášová - sice byla vždy na přednáškách skoro úplně zticha, ale její Srdce zářilo.
Ivo Tříska, Lucka Luňáčková a Martin Nemrava - v interních i veřejných kruzích JILMu se do hloubky prakticky učím o kruzích a councilech.
Šri Ramana Maháriši - zásadně mne ovlivnil zprostředkovaně přes Eduarda Tomáše a Kosi svojí Átmavičárou
Kosi - přestože jsem se s ní setkal jen krátce, je to permanentní zkušenost, která se nezapomíná - www.kosi.co
Aleš Jaluška - husitský farář z Lomnice nad Popelkou, od roku 1989 byl 25 let duchovní ve věznici ve Valdicích. U něj jsem pochopil hloubku a krásu křesťanství a byl hlavním stimulem, proč jsem se ve 33 letech nechal pokřtít. Dostal jsem od něj své duchovní křestní jméno František po Františku z Assisi.
Artur Matuszek - dříve farář v Mníšku pod Brdy a u Svaté Ludmily v Praze. Později působil jako rektor Arcibiskupského semináře Univerzity Karlovy v Praze. Pan farář vedl moji přípravu na křest. Jsem mu nesmírně vděčný za otevřený a tolerantní přístup, oproštěný od rigidní dogmatiky ale přesto velmi hluboký.
Patricie Anzari - na počátku 90. let byla mojí klíčnicí k otevření duchovního světa
Jan Kobylka - na seminářích pana doktora jsem se naučil techniku Mapy života.
Yvonna Lucká, Luboš Kobrle, Michal Vančura a další mne vedli při studiu mimořádných stavů vědomí a psychospirituálních metod léčení
Michal Horažďovský - vystudovaný právník a psychoterapeut, který místo u soudu pracoval na Lince pomoci seniorům. Toulal se po celém světě a podnikl mnoho poutí. Byl naším průvodcem na pravidelné květnové pouti do Santiaga de Compostela.
Josef Sekal - jeden z našich nejznámějších fotografů. Naučil mne mnoho o fotografování, ale ještě více o pokoře a o tom, že v žádném věku radost ze života nekončí a svoji životní lásku může člověk potkat v 17 a znovu v 63 letech.
Jaroslav Lhota - jeden z majitelů Adventury. Krom cestování jsem se u něj naučil, že z každé prohry se může udělat výhra, jen musí člověk být klidné, tvořivé mysli a nesmí se vzdávat dopředu.
Olga Vilímková - vysokoškolská pedagožka na VŠE, ředitelka nadačního fondu INKA, učitelka v indiánské vesnici vysoko v horách Peru. Neustále se u ní učím lásce, respektu k jiným kulturám, jejich tradicím a náboženským rituálům. Obdivuji její nezištnost spojenou s výbornými manažerskými schopnostmi.
Martin Wilczek - můj kouč po dva roky. Přes své mládí mne mnoho naučil a ukázal mi jak lépe hledat sám sebe.
Radek Kolář - tajči mistr. www.taiji.cz
Rudolf Švaříček - asi nejznámější cestovatel a dobrodruh dneška. Prakticky mi ukázal, že člověk může dosáhnout všeho, čeho chce. Od expedice v Antarktidě, návštěvy lidožroutů, po uskutečnění svobodné výstavy o Tibetu, kterou přijede slavnostně otevřít Dalajlama v magický okamžik 9.9.09.
Petr Strnad - operní pěvec a učitel zpěvu. Pomalu mne zbavoval mé osobní dohody z dětství, že neumím zpívat. Učil mne poznávat a ovládat svůj hlas. Ukázal mi, že zpěv souvisí s uměním záměru, tím, že se člověk má soustředit na představu příštího tónu a aktuální tón nechat tělo vytvořit autonomně bez vědomé kontroly.
Robert Stojící Medvěd - starší kmene Cherokee, uvedl mne spolu s dalšími do učení o Kruzích života o Ctnostech.
Petr Garbier - pod Petrovým vedením se učil létat na paraglidu a přenášet tak zážitky ze snů a meditací do reality.
Ivo Musil - vedl na mých rituálech Hledání vize potní chýše a postupně mi rituál potní chýše i trochu proti mojí vůli naučil a předal. Od Iva jsem se naučil i základům práce s Medicine Wheelem v tradici Twisted Hears.
Petr Růžička - naučil mne rozumět stromům.
Aneta Pavlová - učím se od ní rétorice a dobré práci s artikulovaným slovem.
Xolotl - společně s dalšími budujeme v Alopé místo setkávání nositelů moudrosti z celého světa. Konkrétně mne Xolotl učí dosahovat záměru a současně respektovat rozhodnutí kruhu.
Vlasta Pechová - www.taijipodlupou.cz - znovu se učím základům pohybu u nenápadné mistryně