Pravidla doprovázené poutě


  1. Vede mne klient

    Klient určuje kam půjdeme. Já jej následuji. Jak cestami vnějšími, tak cestami vnitřními. Venku můžeme jít po silnicích, značených stezkách, zvířecích pěšinách nebo bez jakékoliv cesty. V cestě dovnitř může klient kdykoliv říci "DOST" a bez jakéhokoliv vysvětlování otáčíme list.

  2. Klient je odpovědný za témata, o kterých budeme mluvit
    Neznám klientův život a tak se umím ptát jen obecně. Je na klientovi, aby ze svého života vybral to, co chce se mnou sdílet. Můžeme spolu i mlčet, obvykle ale předtím musíme nějakou dobu mluvit, aby mlčení bylo "něčím plné". Já naslouchám klientovým slovům, krajině okolo a svému tělu.

  3. Nic si nezapisuji
    Nezapisuji nic z toho, co mi klient řekl. Nevedu žádné statistiky.
    Vytvářím bezpečné prostředí pro oba:
  • klient má jistotu, že to, co mi řekne, se nikdo jiný nedozví,
  • já nemusím "nosit" cizí příběhy.